|
Jaromír Dragoun - osobní a radioamatérské stránky |
Konečně vysílání |
|
Až asi v roce 1973 ( to jsem již bydlel v Sedlčanech ) jsem se spojil tehdy
s jediným zdejším amarérem, Jardou OK1HL.Ten měl alespoň nějaké inkurantní přijimače. Zapůčil mi tehdy lodní
přijimač " Jalta ", s tím abych ho ještě vylepšil a rozšířil amatérská pásma. Byl to na tu dobu slušný aparát.
Později jsem si koupil komunikační přjímač "Lambda".Začal jsem se učit morzeovku a zhruba v roce 1974 jsem skládal v Příbrami
zkoužky na radiového operátora. Pak jsme založili radioklub OK1KQH. V roce 1977 jsem skládal zkoužky na
samostatnou licenci OK1DEK.Nebylo to nijak jednoduché protože tenkrát nedávali licenci každému a já
měl záznam o černém vysílání v Sejcké Lhotě,a ještě byl nevlastní otec zavřený za údajnou vlastizradu. Naštěstí někde
v záznamech byla poznámka, že jsem byl tehdy ještě malý a že na ně nezanechal vliv. Takže licence
byla doma. Zařízení jsem měl postavené brzo, protože jsem v té době na to obětoval veškerý volný čas i na úkor
rodiny a omítal jsem i různé "melouchy" na kterých jsem si mohl vydělávat peníze.První postavené legální vysílací zařízení byl elektronkový telegrafní
vysilač pro pásmo 80 a 160 metrů. Stavělo se mi to snadno, protože jsem měl dost zkušeností z Rádia Sejcká
Lhota. Za celou tu dobu až do dneška jsem postavil nejméně 20 různých zařízeních,
které vysílaly nebo přijímaly nebo obojí. Bohužel většinou to byly zřízení se zanedbaným vzhledem, některá
jenom na prkénku, ale vysílaly. Ukázky několika
z nich: |
|
|
|
Celkově to zabralo ohromné množství času. Dnes přemýšlím nebyl-li to zbytečně promarněný čas. Z dnešního pohledu se zdá že ano, ale dříve mnoho jiných možností nebylo. Pokud to chtěl člověk dělat a bavilo ho vysílat, musel stavět zřízení nebo upravovat nějaké vysilače po armádě. Tehdá ještě další čas zabírala povinná práce ve Svazarmu a s mládeží. Takže samotné vysílání byl jen doplněk činnosti. Vysílání se zpočátku provozovalo jen telegraficky, neumělým klofáním na ruční klíč typu RM-31. Příjem telegrafních značek sluchem a zápisem do deníku ve formě mezinárodních zkratek ( Q-kodex ), jinými slovy mnoho jsme si toho neřekli. Sice bylo povoleno i volný text s omezením, ale raději jsme to moc neužívali, protože nad námi bděla mimo státní odposlechové služby i aktivní amatérská odposlechová služba KOS. ( něco jako pomocníci VB ). |
|
Takže spojení vypadalo asi takto : OK1XXX
ZDE OK1DEK - ROZUMĚL - MOJE ZŘÍZENÍ DOMACI VYROBY, 10 WATS ANTENA LW 41M - PROSIM QSL LÍSTEK - MŮJ POŠLU OK. NYNI JIŽ NEMÁM NIC
- 73 NASLYŠENOU |
|
Podobným způsobem jsme tehdy navazovali spojení. Velkým zpestřením
byly závody VKV kde se jezdilo fonicky a česky. Nejlepší byly večery před závodem, kdy provozovaly spojení od táborových
ohňů a i se něco popilo. Svého času mne toto velmi bavilo. Jezdily jsme na závody
kolektivkou OK1KQH i já
soukromně. |
|
|
|
|
|
Nyní rychle skočím 25 let dopředu, končí rok 2002 a bude
začínat 2003. Neříkám že s radioamatérstvím končím,ale už mne to zdaleka tak nebaví jako dříve.Říkáme tomu, že jsem vystřílel
patrony. Věnoval jsem se tomu až příliš mnoho. Na chalupě jsem měl (mám) stožár 14m s rotátorem 2prvky
Yagi na KV a 5 prvků na VKV, ant na 70cm a telefon, dále |
